Po téměř třech letech vývoje vychází finální Firefox 3. Přináší ochranu proti virům a podvodným stránkám, nabízí vylepšený adresní řádek a nového správce historie, záložek a štítků.

Konkurence se začíná bát, obliba Firefoxu neustále stoupá

Není žádným tajemstvím, že obliba a zvyšující se podíl Firefoxu dělá vrásky konkurenci, a to nejen vývojářům relativně nevýznamné Opery, ale i softwarovému gigantu Microsoft, který se pomocí Internet Exploreru 7 pokusil dotáhnout zanedbané roky, kdy vývoj webového prohlížeče nebyl na pořadu dne. Další evoluce se chystá v podobě osmé verze Internet Exploreru.

Zapříčiněním, že Microsoft začal brát internet vážně, byla zajisté i první verze Mozilly Firefox, uvolněná v listopadu 2004. Díky dobrému marketingu dosáhla dle statitiky v oblasti internetových prohlížečů podílu přibližně 3,66 %. V době vydání druhé verze, která spatřila světlo světa v říjnu 2006, oblíbenost Firefoxu dosahovala již 13,50 %, nyní, podle Net Applications, alokuje 18,28 % trhu.

Téměř tři roky vývoje Firefoxu 3 jsou za námi, výsledek je znát

Již od počátku, v době ohlašování chystaných vlastností a tradičních slibů, se dalo tušit, že třetí verze Firefoxu „Gran Paradiso“ v žádném případě nebude z globálního pohledu revolucí, pokud se ale naplní sliby vývojářů, bude to podstatný evoluční krok, a možná tak trochu malá revoluce pro samotný Firefox, který by tím dokázal vyhrát malý boj sám se sebou – paměťová náročnost, místy neohrabanost a relativní pomalost vykreslování.

Prosinec roku 2006 přinesl úplně první alpha verzi a ukázal, že to vývojáři se změnami mysleli vážně. S každou novou alpha verzí byly znatelné novinky, kromě oprav a nových vlastností, bylo možné také sledovat nejdůležitější změny, týkající se nárůstu výkonu a rychlosti vykreslování. Následující rok 2007 byl téměř celý ve znamení alpha verzí, až listopad přinesl první beta verzi.

Ve stejné době Mike Beltzner, koordinátor vývoje, vydal seznam problémových částí Firefoxu, na kterém se objevila i zmínka o nutnosti vyřešit problémy s uvolňováním paměti, což je nejkritičtější problém první a druhé verze Firefoxu. Kritika uživatelů na tuto „vlastnost“ byla vždy na místě, skutečnost, kdy otevřete desítky záložek, Firefox si alokuje třeba i stovky megabytů operační paměti, ale po uzavření záložek již nedojde k dostatečnému jejímu uvolnění, je závažný problém.

Tento problém a změny ve funkcionalitě byly hlavním tahounem jednotlivých beta verzí, se kterými jsme se setkávali až do dubna 2008. V květnu následovala první RC verze a již bylo jasné, že finální  Firefox 3 na sebe nenechá dlouho čekat. Za celý maraton 34 měsíců vývoje byly upraveny přibližně dva milióny řádků zdrojového kódu, což přineslo patnáct tisíc nejrůznějších oprav, vylepšení a změn.

Zdroj (www.zive.cz)